Výbor bude o návrhu teprve ve středu hlasovat, o nasazení síly pak rozhodne Kongres příští týden.

Rezoluce počítá s útokem trvajícím až 60 dnů. Bude-li Obama chtít operaci o 30 dnů prodloužit, musí požádat zákonodárce o nové svolení. Informovala o tom agentura AFP.

V případě, že Kongres povolí útok na Sýrii, bude se jednat o „omezenou“ akci, píše se v rezoluci. Senátoři počítají jen s ostřelováním na dálku a nálety, nasazení pozemních jednotek vyloučili. „Toto svolení neautorizuje nasazení ozbrojených sil Spojených států na syrském území za účelem bojových operací,“ uvádí se v dokumentu.

Nemůžeme zůstat stranou, tvrdí šéf diplomacie

Obamovy argumenty pro úder v zahraničním výboru Senátu v úterý tlumočil ministr zahraničí John Kerry. „Toto není vhodná doba pro pohovkový izolacionismus, doba pro pouhé přihlížení zvěrstvu,“ řekl Kerry o situaci v Sýrii.

Obama podle něj nechce válku, nýbrž zamezit opětovnému nasazení chemických látek v syrském konfliktu. „Žádá jen o pravomoc dát jasně najevo, že Spojené státy míní vážně to, co říkají,“ poznamenal Kerry.

Podle ministra je nad vší pochybnost, že bojový plyn 21. srpna u Damašku nasadily jednotky syrského prezidenta Bašára Asada.

Obama má pro úder proti Sýrii podporu předních politiků včetně republikánského senátora Johna McCaina a republikánského předsedy Sněmovny reprezentantů Johna Boehnera.

Akci v Sýrii podporují také Francie a Turecko. Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan ve středu zopakoval, že se jeho vláda připojí ke každé koalici proti syrskému režimu.

Britský premiér David Cameron s návrhem na útok narazil v parlamentu a znovu svůj návrh už zákonodárcům předkládat nebude.

Putin: Byla by to agrese

Proti zásahu se naopak staví Rusko, Írán a Čína. Před jednostrannou akcí varoval nově ve středu USA a spojence ruský prezident Vladimir Putin. Operace bez souhlasu OSN by podle něj byla „agresí”.

Putin nevyloučil podporu Ruska v Radě bezpečnosti OSN pro nasazení síly v Sýrii. Muselo by ale podle něj být nad jakoukoliv pochybnost dokázáno, že syrská vláda nasadila chemické zbraně. Takové důkazy ale podle Moskvy Západ nepřednesl.

Putin v rozhovoru pro agenturu AP a ruskou státní televizi neřekl, co by dělal, kdyby Američané jednostranně v Sýrii zaútočili. „Pokud ale přijdou kroky porušující existující mezinárodní pravidla, pak si rozmyslíme, jak budeme jednat v budoucnu, zvlášť ve věci dodávek citlivých zbraní do jistých oblastí světa,“ upozornila hlava Ruské federace.

Putin také potvrdil, že Moskva v současnosti pozastavila další dodávky součástí raketového systému S-300 do Sýrie.