„Okolo poledne to vypadalo, že bude možné odtok Vltavské kaskády udržet na úrovni 1700 m³/s. Nyní se ukazuje, že bude muset být navyšován,“ řekl Nečas, podle něhož se nejen zaplnila kaskáda, ale také narůstá průtok Berounkou, která je přítokem Vltavy.
Vltavská kaskáda
FOTO: Jan Pečený, Novinky
„To znamená, že bude postupně navyšován průtok Vltavou v Praze až na úroveň 3300 m³/s, které by mělo být dosaženo někdy zítra (v úterý, pozn. red.) mezi osmou a dvanáctou hodinou,“ dodal Nečas.
Právě soustava vodních děl na Vltavě umožňuje podle Nečase obcím a městům připravit se lépe na povodně a zmírnit tak jejich dopad. Úkolem vodohospodářů je pak učinit opatření k regulaci průtoku Prahou na zvládnutelné úrovni, uvedl Nečas.
Vltavská kaskáda
FOTO: Jan Pečený, Novinky
Praha je nyní díky protipovodňovým bariérám připravena na průtok 3700 m³/s. Do rána se postaví další tak, aby město odolalo stoleté vodě, tedy průtoku přes 4000 m³/s.
|
Vltavská kaskáda – ojedinělá soustava |
|
Jako Vltavská kaskáda je označována soustava devíti vodních děl, která začíná Lipenskou přehradou a končí vodní nádrží Vrané poblíž Prahy. Prakticky jediný případ, kdy některá součást kaskády zcela zachytila velkou vodu, byl zaznamenán v roce 1954. Tehdy čerstvě dostavěná přehrada Slapy zarazila povodňovou vlnu, ale jen díky tomu, že byla poloprázdná. Kaskáda vznikala v letech 1930 až 1991 a názory na využití jednotlivých přehrad se měnily již v průběhu jejího budování. Raná díla (Vrané, Štěchovice) měla zpočátku převážně plavební účel. Některé pozdější přehrady, zejména Slapy, vznikaly jako vodní elektrárny. Stavitelé Orlíku a Lipna už zahrnuli do účelu stavby i protipovodňovou ochranu, takže nádrže získaly vymezený prostor pro zadržování mimořádné vody. Poslední stavba vltavské kaskády – Hněvkovice a sousední jez Kořensko – vznikly výhradně kvůli zásobování jaderné elektrárny Temelín chladicí vodou. |
